|
|
Humanitarian intervention and the Responsibility to Protect during the Syrian crisis
Hrčková, Jana ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Cieľom práce je analyzovať koncepty humanitárnej intervencie a zodpovednosti za ochranu (R2P), so zvláštnym dôrazom na ich vývoj vo svetle prebiehajúcej sýrskej krízy. Text sa zaoberá postupným prechodom od humanitárnej intervencie k R2P a predostiera teoretické predpoklady stojace za obomi konceptami. Je ukázané, že R2P v tejto chvíli nepredstavuje v medzinárodnom práve výraznú novinku a môže byť popísaná ako hybrid právnych, politických a morálnych povinností. Následne práca obsahuje prípadovú štúdiu sýrskeho konfliktu a hodnotenie spôsobu, akým bola počas krízy R2P využitá. Záverečná pasáž práce navrhuje nové riešenie pre R2P - zodpovednosť počas chránenia.
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
The UN Security Council: the Voting Procedure and Effectiveness
Minárová, Martina ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Objektom skúmania tejto bakalárskej práce je Bezpečnostná rada OSN (BR), jej hlasovacia procedúra a akcieschopnosť. V práci je aplikovaná hypotetická zmena hlasovacej procedúry BR založená na potrebe negatívnych hlasov minimálne dvoch alebo viacerých stálych členov BR pre zablokovanie danej rezolúcie. Cieľom práce je zistiť, aké by boli dopady hypotetickej zmeny hlasovacej procedúry BR OSN a ako by bola ovplyvnená schopnosť stálych členov BR OSN presadzovať ich národné záujmy. Analýza sa sústredí na zablokované rezolúcie BR vetované iba jedným z jej piatich stálych členov. Cieľom poslednej časti analýzy je zistiť, či existuje určité prepojenie medzi štruktúrou hlasovacej procedúry BR a bezpečnostnými otázkami preberanými vo VZ. Analýza je založená na predpoklade, že negatívny hlas jedného zo stálych členov BR na hlasovaní vo VZ vedie k absencii danej témy v BR, nakoľko by bola týmto stálym členom pravdepodobne zablokovaná. To znamená, že určité bezpečnostné témy sa v BR nevyskytujú z dôvodu štruktúry jej hlasovacej procedúry.
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené
Jindřich, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou reformy Rady bezpečnosti, nejklíčovějšího orgánu OSN. Zkoumá přístupy 11 konkrétních zemí, které jsou rozděleny do dvou skupin. Tu první tvoří stálí členové Rady bezpečnosti, tu druhou pak státy, jež by si mohly činit nárok na nová stálá místa v tomto orgánu, pakliže by došlo k jejich vytvoření. Práce nezkoumá pouze jejich reálnou politiku, nýbrž také jejich politiku z teoretického - přesněji řečeno neorealistického - hlediska. Z neorealismu byly vyvozeny dvě odlišné hypotézy, jež byly testovány a následně vyhodnoceny jako (ne)platné. Hypotéza vyplývající ze standardního neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zachování, případně zvýšení státní autonomie (politika autonomie). Na mezinárodní organizace je potom nahlíženo jako na entitu, která do jisté míry tuto autonomii omezuje. Naproti tomu hypotéza vyplývající z modifikovaného neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zisk, případně zvýšení vlivu na ostatní aktéry (politika vlivu). V rámci této politiky jsou mezinárodní organizace naopak entitou užitečnou, neboť jejich prostřednictvím lze takového vlivu dosáhnout. Jako platná se nakonec ukázala právě druhá hypotéza. Jak stálým členům Rady bezpečnosti, tak těm potenciálním skutečně...
|
|
|
Mapování využití nástrojů Rady bezpečnosti OSN v přijatých rezolucích mezi lety 1991 až 2019
Novotná, Barbora ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem autority mezinárodních organizací od konce studené války a s nástupem globalizace. Snaží se tak přispět k obecné diskuzi o tom, zda autorita mezinárodních organizací od 90. let roste a z jakých důvodů k tomuto možnému fenoménu dochází. Pracuje přitom s koncepty autority a koncepty "pooling" a "delegation", které popisují, jakým způsobem členské státy předávají své pravomoci mezinárodním organizacím. Zároveň se práce zaobírá studiem státní suverenity a zásahy do státní suverenity, jelikož s nástupem globalizace klesá význam státního teritoria a státní a nestátní aktéři čím dál více se souhlasem či nesouhlasem jiných státních aktérů zasahují do jejich suverenity. Tento jev se práce snaží ukázat na studiu přijatých rezolucí Rady bezpečnosti OSN mezi lety 1992 až 2019, ze kterých byly sesbírány a kategorizovány její nástroje podle toho, jakým způsobem Rada bezpečnosti zasahuje do státní suverenity členských států a jakou autoritu tedy v danou chvíli pojímá. Byl vytvořen dataset z přibližně třetiny rezolucí za dané období (616 rezolucí z celkových 1778) - v něm je obsaženo téměř 12 000 nástrojů seřazených do 83 kategorií na škále indexu i od 0 do 5 podle toho, jak zasahují do státní suverenity - nástroje s indexem i = 0 až 3 představovaly především měkké nástroje...
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN: možné reformní kroky z hlediska zvýšení legitimity
Dorosh, Diana ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Rada bezpečnosti OSN má nenahraditelné postavení v mezinárodním systému, avšak od konce studené války je často zpochybňována její legitimita. Z toho důvodu se předkládaná bakalářská práce snaží odpovědět na otázku, jaký vliv mohou mít možné reformní kroky na legitimitu Rady bezpečnosti OSN. Jednotlivé reformní kroky vymezuji ze čtyř reformních návrhů, přítomných v aktuální debatě o reformě Rady. Vzhledem k tomu, že zkoumané návrhy se zaměřují zejména na změnu rozhodovacích procesu RB, pro posouzení vlivu reformních kroků na legitimitu hodnotím, zda dokáží naplnit procedurální standardy, které jsou považovány za zdroje institucionální legitimizace. Pro svůj výzkum volím následující procedurální normy: reprezentativnost, participace, transparentnost, odpovědnost a zamezení dominance velmocí. Zároveň se analytická část práce snaží stručně posoudit, jaké dopady může mít zavedení vymezených reformních kroků na efektivitu Rady bezpečnosti, a zda je vůbec možné politicky reformu provést. Díky takto nastavenému výzkumu docházím k závěru, že pouze dva z pěti zkoumaných reformních kroků mají šanci na realizaci a mohou přispět alespoň k částečnému zvýšení legitimity.
|
|
|
Mise UNAMIR: Selhání OSN?
Novák, Tomáš ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá příčinami, průběhem a následným zhodnocením mírové mise UNAMIR ve Rwandě, která byla ustavena Radou bezpečnosti OSN a měla zde za úkol dohlížet na plnění mírových dohod z Arushy. Seznamuje čtenáře s historickým kontextem konfliktu ve Rwandě mezi příslušníky kmene Tutsi a Hutu a jeho následného vyústění v genocidu. Analyzuje, jakým způsobem se svět k nejrychlejší genocidě v historii postavil, zejména pak hlavní tvůrce světového míru, a sice Organizace spojených národů. V práci jsou podrobně popsány role jednotlivých orgánů OSN, a to Rady bezpečnosti, Sekretariátu, generálního tajemníka a pak také velitele mise, generála Roméo Dallaira. Dále analyzuje, jakým způsobem fungovala OSN jako celek, co udělala pro to, aby konfliktu a následné genocidě zabránila a zdali je možné ze selhání a porušení mírových dohod ve Rwandě vinit pouze OSN.
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Humanitarian intervention and the Responsibility to Protect during the Syrian crisis
Hrčková, Jana ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Cieľom práce je analyzovať koncepty humanitárnej intervencie a zodpovednosti za ochranu (R2P), so zvláštnym dôrazom na ich vývoj vo svetle prebiehajúcej sýrskej krízy. Text sa zaoberá postupným prechodom od humanitárnej intervencie k R2P a predostiera teoretické predpoklady stojace za obomi konceptami. Je ukázané, že R2P v tejto chvíli nepredstavuje v medzinárodnom práve výraznú novinku a môže byť popísaná ako hybrid právnych, politických a morálnych povinností. Následne práca obsahuje prípadovú štúdiu sýrskeho konfliktu a hodnotenie spôsobu, akým bola počas krízy R2P využitá. Záverečná pasáž práce navrhuje nové riešenie pre R2P - zodpovednosť počas chránenia.
|
|
|
The UN Security Council: the Voting Procedure and Effectiveness
Minárová, Martina ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Objektom skúmania tejto bakalárskej práce je Bezpečnostná rada OSN (BR), jej hlasovacia procedúra a akcieschopnosť. V práci je aplikovaná hypotetická zmena hlasovacej procedúry BR založená na potrebe negatívnych hlasov minimálne dvoch alebo viacerých stálych členov BR pre zablokovanie danej rezolúcie. Cieľom práce je zistiť, aké by boli dopady hypotetickej zmeny hlasovacej procedúry BR OSN a ako by bola ovplyvnená schopnosť stálych členov BR OSN presadzovať ich národné záujmy. Analýza sa sústredí na zablokované rezolúcie BR vetované iba jedným z jej piatich stálych členov. Cieľom poslednej časti analýzy je zistiť, či existuje určité prepojenie medzi štruktúrou hlasovacej procedúry BR a bezpečnostnými otázkami preberanými vo VZ. Analýza je založená na predpoklade, že negatívny hlas jedného zo stálych členov BR na hlasovaní vo VZ vedie k absencii danej témy v BR, nakoľko by bola týmto stálym členom pravdepodobne zablokovaná. To znamená, že určité bezpečnostné témy sa v BR nevyskytujú z dôvodu štruktúry jej hlasovacej procedúry.
|
host ::
RSS.